Solární systém
Plocha kolektoru přeměňuje zachycené sluneční záření na teplo, které je odváděno
nemrznoucí kapalinou potrubím systému k výměníku. Ten ohřívá užitkovou vodu, například v bazénu nebo pro
kombinované vytápění objektu.
Celý solární systém představuje:
Energetické využití
Z hlediska energetického využití slunečního svitu má největší význam vlnový rozsah od 300
do 2500 nm, do kterého spadá přibližně 98% sluneční energie dopadající na povrch Země. Jedná se o energii,
která ani v našich zeměpisných šířkách není zanedbatelná, přibližně o energii 600 - 1200 W na m2.
Orientace a sklon
Nejvýhodnější orientací je jižní směr sběrné plochy pod úhlem 45°. S určitou energetickou
ztrátou lze kolektory umístit pod jiným sklonem než 45° (svým způsobem je výhodná svislá montáž kolektorů
na fasádu domu – v zimních měsících pak dopadá sluneční záření na kolektory více kolmo, což v zimě
zvyšuje energetický příjem systému na úkor energetického příjmu v létě, kdy je energie přebytek).
Výkon kolektoru
Plocha absorbéru je pokryta vysoce selektivní vrstvou.
Díky tomu jeden kolektor ohřeje přibližně 100 - 120 litrů 10°C vody na teplotu 55-60 stupňů za dobu
jednoho dne, což odpovídá výkonu cca 1500 wattů.
Uvedený příklad odpovídá průměrnému slunečnímu svitu v období od dubna do září, kdy je
dopadající záření pro využití kolektoru nejvýhodnější, ale i v zimních měsících má provoz solární soustavy
svůj význam (v kombinaci s klasickými otopnými prostředky).
V zimních měsících a při jasné obloze (tedy při největších mrazech) dosahuje
teplota kolektoru běžně 50 - 60°C.
Životnost kolektoru
Materiál kolektoru má minimální životnost 30 let v plném provozu. Tato životnost je ve srovnání
například s tepelnými čerpadly dostatečně dlouhá díky tomu, že kolektor neobsahuje žádné mechanické pohyblivé součásti.
Kolektor lze plnohodnotně recyklovat.
|